Dawn (Jess Weixler) je slušně vychované americké děvče. Chodí na prudérní střední školu, kde je sex sprosté slovo a sama propaguje cudnost a zachování „věnečku“ do svatební noci. Její svět sestává ze staromódních ideálů, vedení spolku, jehož prostřednictvím je propaguje, učebnic se zakrytými obrázky pohlavních orgánů a strachu sama ze sebe, neboť její sexualita se začíná pomalu probouzet.

Až sem by to mohlo vypadat jako víceméně normální teenagerovský příběh, nicméně Dawnino dospívání rozhodně normální není. Když její kamarád nevydrží tíhu cudnosti a pokusí se Dawn znásilnit, tvrdě narazí na neobvyklou anomálii – Dawn má totiž ve vagíně zuby. A my si můžeme být jisti, že nezůstane pouze při jedné amputaci.

Nedávno se českou distribucí téměř bez povšimnutí proplížila komedie podobného rázu, Jennifer’s Body – Bacha kouše! (2009). Intimní tajemství, režijní debut Mitchella Lichtensteina, se ale pokusilo o artovější podívanou (ano, vím, že ta dvě slova nejdou moc dohromady), a tak byla stvořena míchanice sci-fi filmu Cronenbergova střihu, hororové komedie typu zmíněného Bacha kouše!, podivné morality, erotiky a nechutně vykonstruované kontroverze. Ani jeden z prvků není dotažený do konce, navíc se navzájem ruší, takže na své si nepřijdou fanoušci ani jednoho.

O samotné ozubené vagíně se nedovíme vůbec nic, spatříme z ní pouze jeden odštípnutý zub. Záběrů na ukousnuté penisy (a prsty) je zde na krvavý horor zoufale málo a navíc vypadají všechny stejně. Totéž s erotikou, která je většinou jen naznačena a když už dojde na nějaký ten sex, dojde také na téměř naprosté popření hlavní postavy. Respektive k tomu, že Dawnino hlavní dilema (pokud ponecháme stranou její anatomický problém) je díky všemu ostatnímu zcela potlačeno.

Co se týče otázky morality, ta se ztrácí pod hromadou černého humoru, úchylnosti a nudy. Intimní tajemství se snaží zavděčit na všech frontách, což má ovšem obvykle ten nedostatek, že vznikne cosi nekomplexního, nesouvislého, neuceleného a v tomto případě i nudného. Přitom stačila šikovnější režie a mohla vzniknout vtipná satira na prudérnost a potlačování sexuality mladistvých.

V podstatě všechny hlavní postavy kolem Dawn doplatí na to, že něco zadržují – Dawnin kamarád zadržuje svou přirozenost a ztratí sebekontrolu. Její nevlastní bratr ji celá léta tajně miluje a stává se z něho sexuálně nezřízený násilnický sígr. A ze samotné Dawn se stává monstrum, rozhodnuté ztrestat všechny chlípníky v dosahu (což mě přinutilo stále si opakovat – je to jen film, je to jen film…).

V tomto kontextu musím naopak pochválit vizuální stránku filmu, stylizovanou do podoby „soft“ teenagerovských dramat, v níž záběry na odťaté údy působí jako šok, jako průnik nepříliš příjemné reality do zidealizovaného světa vyznavače sterilní čistoty. „Stále si myslíte, že koukáte na mládeži přístupné drama? Výborně, tak teď vám ukážeme uříznutý penis!“

Bohužel, tím veškerá nápaditost končí. Po prvním šoku se tvůrci snaží totéž zopakovat několikrát, ale vzhledem k již zmíněné jednotvárnosti film ztrácí svou potenciální sílu. Navíc je z celého snímku cítit zoufalá snaha o vytvoření kontroverzního díla, počinu, který by zaujal použitím brutality, sexuální otevřenosti a strefováním se do maloměšťácké falešné morálky. Škoda, že tvůrci neuměli svou snahu pohřbít tak dobře, jako ostatní prvky filmu. 

Foto: palacepictures.net